Čau Česko

Někteří se mě ptají jak dopadly ty či ony permakulturní pokusy, které jsem prováděl. Zde je tedy souhrn roku 2013.

Naše zahrada se nachází v nadmořské výšce 450 m a je postižena silnými a častými větry (větrolam nám zatím nevyrostl).

Brambory v seně.

V předchozím roce jsem posečenou trávu ze sekačky sypal na trávu a rzvrstvil ji na výšku asi 30cm (v čerstvě posečeném stavu). Postupně jsem tak během roku 2012 vytvořil nudli o rozměru 1 x 10m. Začátkem dubna 2013 jsme do toho zasadil brambory tím stylem, že na místě kam přišla brambora jsme trávu rozhrnuli až na hlínu, položili bramboru, zahrnuli. Brambory jsme použili co nám zbyly ze zásob z předchozího roku, které jsme zakoupili u místního zemědělce. Pokusně jsme stejným způsobem zasadili také pár topinambur.

Když brambory vyrostou asi na 15cm, tak se mají přihrnout další dávkou materiálu tak, aby jich vyčuhovalo jen 5 cm. Když vyrostou o 15cm tak se postup opakuje atd. Toto se nám bohužel nepodařilo takto realizovat. Jednak v době, kdy bylo potřeba přisypávat materiál neustále pršelo. A mezitím vyrostly víc :-) A pak jsme také měli problém s nedostatkem materiálu. Přisypávali jsme čerstvě nasušené seno (z cca 100 m2). A to jen dvakrát.

Asi dvakrát nebo třikrát během roku jsme záhon postříkali vodou, protože bylo sucho a když už jsme tu hadici s vodou měli v ruce, tak proč bramborám nepomoci.

Mandelinky jsme sbírali ručně. Indičtí běžci nechtějí ani mandelinky, ani jejich larvy :-( Naštěstí jich nebylo tak moc jako když jsem je jako dítě sbíral na záhonku u rodičů.

Výsledek

Úroda, řekl bych docela slušná. Na to, že jsme nijak nehnojili a že si všichni stěžují jak byla v tomto roce špatná úroda. Z těch 10 m2 jsme sklidili asi 50kg hezkých brambor na uskladnění a asi 25kg horších pro slépky a tak. Jsou hezké, velké, čisté. Všechny brambory vzešly a rostly hezky. Sklízelo se velmi pohodlně (v porovnání s klasickým pěstováním).

Část brambor jsme začali sklízet již během růstu. Poté co brambory začnou kvést, tak je možné z pod nich odebírat brambory. Jde to i když jsou v hlíně, ale v tom seně se to lépe provádí. Opatrně jsme rozhrnuli seno až jsme nalezli větší bramboru, která stála za to. Tu jsme utrhli – někdy už byla odpadená. Pak jsme vše zase zahrnuli. Takto jsme od toho asi května sklidili přibližně 10kg brambor, které nejsou započteny výš.

Celkově jsme tedy na těch 10 metrech čtverečních vypěstovali 85kg brambor. Což by odpovídalo výnosu 8,5 tun na hektar. V běžném zemědělství se dosahuje až 30t/ha. V roce 2014 budu experiment opakovat s tím, že pod brambory hodím kompost (ten jsem v roce 13 neměl k dispozici), tak snad se to zlepší. Ale i kdyby ne, tak jsem s výnosem spokojen. Bez chemie, bez spotřeby nafty, s minimem práce, proč ne.

Celkový dojem z toho mám dobrý. A brambory jiným způsobem v budoucnu pěstovat nehodlám.

V dalších letech provedu tato vylepšení.

Dáme řádky dál od sebe. Letos jsme měli na tom metr širokém záhonu tři řádky. Jeden uprostřed a dva asi 10cm od strany. Brambory pak v řádku byly na vzdálenost chodidla. Když jsou řádky takto blízko, tak se mezi ně těžko přidává nový materiál (v našem případě seno). V podstatě nám to znemožnilo doplnit mulč přesně podle mých představ.

Na rok 2014 jsem si zajistil balík slámy, abychom měli dost materiálu na mulčování.

V roce 14 zkusíme pod každou brambůrku přidat trochu kompostu. Třeba bude výnos vyšší.

Topinambury v seně

Topinambury moc dobře nedopadly. Vzešla jich jen polovina.  Nevyrostly moc vysoké, jen asi metr a půl, což je na topinambur opravdu málo. Ale nutno podotknout, že jsou náročné na živiny a my jsme tento záhon nehnojili. Takže jejich malý vzrůst nemusí nutně být dán pěstováním v mulči, ale hnojením.

Brambory a topinambury v ořechovém listí

Podle některých to má, navzdory alelopatii, jít. Využil jsem toho, že jsem na podzim roku 2012 nestihl sklidit všechno ořešákové listí. Bylo přes zimu na několika hromadách pod Dědouškem (náš ořešák má tohle jméno :-). A tak ve stejnou dobu v jakou jsme provedli sázení do sena jsme provedli též pokus s tímto listím. Zde jsem ale neměl od loňska připravený záhon. A tak jsem jen posekl trávu. Dal na ni tenkou vrstvu listí, pak brambory, pak zase listí. Protože jsme toho listí měli málo, tak jsme ještě nvrch dali v jedné vrstvě travní drny, které jsme měli z předchozího roku na hromadě. Trávou dolů.

I zde jsme pokusně dali pár topinambur.

Brambory zde nic moc. Byly malého vzrůstu. Brzo uschly. Nějaká úroda tam byla, ale nic moc a byly malé. Na ploše asi 3 m2 jsme sklidili tak 6kg. Část z té plochy ale zabíraly i topinambury.

Topinambur zde vzešlo asi 2/3. I zde byly jen asi metr a půl vysoké. Hlízky ale slušné a chutné. V průměru přibližně 1kg hlíz na rostlinu. Takže bych řekl, docela úspěch. Nato, že se ani zde nehnojilo.

Zatímco brambor nám v ořechovém listí moc nevyrostlo, tak nás v pozdním létě čekalo příjemné překvapení v podobě asi 6ti ořešáků :-) které určitě využijeme. Některý možná necháme na místě, kde si vyrostl.

Brambory ve věži

K tomuhle experimentu jsem se bohužel nedostal, kvůli jarním dešťům, kdy jsem měl nachystanou hlínu neustále mokrou. Takže příští rok to někdy v únoru něčím přikryju.

Metoda je podobná metodě při pěstování v seně, jen se místo sena používá hlína. Postupným přisypáváním se navyšuje vrstva zeminy a brambor tak tvoří hlízy i v této přisypané hlíně. Proto dochází k velké produkci na malé ploše, což je vhodné pro malé zahrádky nebo pokud chceme dosáhnout soběstačnosti s malým pozemkem.

Běhouni

Co se indickýc běžců týče, tak na jaře nám něco sežralo kačera. Myslím si, že to byla káně rousná, která prý by toho jako jediná mohla být schopna. Nějaká káně nám okolo pozemku v té době poletovala. Běžci si ji hlídali. Rostíkovi se osudným stal den, kdy byla mlha. Nejspíš proto neuviděl predátora včas a nestihl se schovat. Našli jsme ho hned u smrčku pod který se schovávají.

Mláďata nám kačeny nevyseděly. Když jsme na jaře scháněli náhradu za Rostíka a nechtěli jsme jet moc daleko, tak jsme sehnali jen takového trumberu, který to z jara moc neuměl. Jmenuje se Rampa a byl asi z nějakých horších podmínek, protože byl dost neohrabaný. Měl teňounké nožičky a často polehával jak ho asi bolely. Na kačenu nedokázal vylézt. Holky mu to pořád ukazovaly, dokonce si na sebe skočily i všechny tři zaráz. Ale on nekňuba nic. Takže si myslíme, že vejce na která zasedly ani nebyla oplodněná. Rampa se u nás během roku spravil, tak pokud ho něco nesežere, tak snad příští rok.

Slepice

Slépky jsme pořídili až na podzim, takže traktor jsem zatím nezkoušel.

Zeleninová zahrádka

Oproti skvělému roku 2012 to v roce 2013 nestálo za nic. Měli jsme problémy s přísadami. Experimentoval jsem s vlastním substrátem ve kterém nic nevzešlo. Tak jsme museli set druhou várku, kterou když vyrostly, tak nám zvalchovaly kočky. Takže letos jsme měli horší materiál. Ze semínek toho také nevyrostlo.

Kvůli velké spotřebě sena na mulčování brambor jsem neměl dost sena na mulčování ostatních záhonků, tož se to zaplevelilo. Příští rok budu mít slámu a také tam možná dám ten slepičí traktor. Protože po dvou letech mulčování senem v tom bude zavlečena fůra semen trav a plevelů.

Příští rok už konečně budu moci před sezonou pohnojit kompostem, tak to snad bude lepší. V letech 2012 a 2013 jsem hnojil jen granulovanými kravinci. A také jsem na rok 2012 posypal záhony dolomitickým vápencem.