Hlouček mužů postává na silnici. Občas všichni upřeně koukají do jámy jak ji bagr prohlubuje. Nebo jak tam někdo něco dělá. Občas si mezi sebou povídají. Občas chodí okolo. Nakukují lidem do předzahrádek. Ptáš se, milý čtenáři, kdo to je? Turisté či kolemjdoucí? Nejsou to turisté. Ani kolemjdoucí. Jsou to dělníci. Mají oranžové vestičky a někteří z nich i přilbičky. Vlastně jen podle toho se pozná, že to jsou dělníci. Nebo že by exkurze? Několikadenní?
Je to úsměvné. Ale jen do doby, než mi dojde, kdo to flákání zaplatí. Vzhledem k tomu, že pracují na obecní zakázce, tak to bohužel budu já. Na štěstí mi v tom vypomůže EU a moje minorita – lidé, kteří produkují reálné hodnoty. Problém je, že tito „dělníci“ pracují zrovna před mým domem a že mám svoje pracoviště před oknem. Takže vždy, když chci dát očím odpočinout a podívám se mimo monitor, vidím těch 6 až 11 flákačů, jak tam postávají s rukama v kapsách a čumí do díry. Vidím přitom jak mi mizí peníze z peněženky a skáčou jim do kapes. Jak mi odchází zdraví z bolestivých zad a zápěstí a putuje k nim. Můj zrak slábne z práce u monitoru, zatímco ten jejich se zostřuje tím, že ho procvičují čuměním do díry. Když mi to všechno dojde, jejich oranžové vestičky jsou jako rudý hadr.
Vzpomínám si přitom na slova mého spolurevolucionáře Honzy, když vysvětloval jak již jako dítě pochopil, že socialismus nemůže fungovat. Jeho dědeček mu ukázal lešení na jednom domu. Lešení bylo v pracovní době liduprázdné, až na tři chlapíky, kteří tam seděli a popíjeli pivo. Řekl svému vnoučkovi: „Vidíš, to je reálný socialismus.“ A malému Honzíkovi tehdy došlo, že toto prostě fungovat nemůže. O pár let později jsme se i z mnoha jiných důvodů potkali v roce 1989 ve stávkovém výboru. Tak myslím na toho Honzova dědečka. Co by asi řekl tomuhle?
Reálný kapitalismus? Tam kde se za komančů flákali tři, se jich dnes fláká deset. Všechno je třikrát dražší a kvalita mizerná. Tak mě napadá jestli to spolu náhodou nesouvisí.
Také vzpomínám na slova jednoho, nedej bože budoucího ministra financí o parazitech. Tak já, OSVČ tady makám jak debil u kompu abych ze svých nekřesťanských daní uživil těch deset chlápků v oranžových vestách, co se mi tu prochází pod okny s rukama v kapsách. A já jsem tady parazit, protože jsem OSVČ. No hezké.
Bohužel to vše evokuje jednu nepříjemnou otázku. Zaslouží si náš národ něco lepšího než byl reálný socialismus? A pokud si to nezaslouží, bude to někdy mít?
Post a Comment