Tento článek se nejmenuje Buddhismus a křesťanství. Protože rozlišuji mezi tím co Ježíš hlásal, jak žil, co dělal na jedné straně a mezi tím co se obvykle vydává za křesťanství na straně druhé. Podle mě to spolu zase až tak moc nesouvisí – bohužel. Když pro nic, tak protože křesťanství neuznává některé spisy svědčící o Ježíšově učení, které nesou souhrnný název: apokryfní texty. Křesťanství také zahrnuje mnoho z toho, co Ježíš nikdy neřekl. Tento článek srovnává Ježíšovo učení s buddhismem, nikoliv křesťanství s buddhismem.
Mí prarodiče z matčiny strany byli silně věřícími katolíky. Proto se mi jistých základů křesťanství dostávalo od malička. Jako děti jsme se na prázdninách museli (rádi) modlit Andělíčku můj strážníčku. Občas jsme s babičkou chodili do kostela. Už jako dítěti mi vrtaly hlavou následující otázky:
1) Když byl Bůh, tak proč se nechal ukřižovat? Proč se nezachránil? A pokud měl v plánu se obětovat, tak proč na kříži pronesl: „Otče, proč jsi mě opustil?“
2) Když ho milujeme, proč ho oslavujeme v podobě kdy trpí? A proč vlastně v kostele leží na lavici ten mrtvej chlápek. Jako dítě jsem z něj dokonce měl strach. Byla to nějaká porcelánová figurína umučeného Ježíše v životní velikosti.
3) Co mají znamenat ti tři mudrcové? Nijak nezapadají do celkového příběhu. Prostě se objeví, dají dary a víc o nich není ani slechu. Co to je za blbost? Kde je nějaká pointa? A co ta hvězda? Proč by jim ukazovala cestu jen na to, aby mu dali tři neužitečné krámy?
Nikdo mi křesťanstnví nijak nevnucoval. Sám od sebe jsem začal asi v desíti letech číst Bibli, současně s tím i knihy o józe. A ve 12-ti letech jsem si, pod vlivem jednoho verše z Bible, při jedné meditaci představil jak tluču na vrata nebeských bran, aby se mi otevřely. Rozlétly se dokořán! Nyní, s odstupem několika desetiletí vím, že v ten den se změnil můj život.
Věnoval jsem se čtení Bible a poznávání křesťanství dál. Ale současně s tím jsem neméně úsilí věnoval i józe a později i duchovnu celkově a buddhismu.
Odtud pramení mé poněkud neobvyklé názory a přesvědčení. Které se mohou na první pohled zdát směsicí křesťanství a buddhismu. Osobně mám ale za to, že jsou jen buddhismem.
Začal jsem příběhem o sobě a tak budu pokračovat dále ve stejném duchu, ale budu již hovořit o Ježíši a o buddhismu.
Ježíš
Můj vztah k Ježíšovi se před mnoha lety ustálil v bodě, kdy je mi bližší než moje vlastní krční tepna. Mám ho rád. Vnímám ho jako svého bratra. Jako syna božího. Stejně jako všechny lidi chápu jako dcery a syny boží. Nicméně jakožto buddhista vím, že on stejně jako já, je zajatcem sansáry (koloběh umírání a znovuzrozování). A že stejně jako já, i on je vystaven utrpení.
Co se jeho podstaty týče. Mám za to, že byl inkarnací vysoce postaveného tibetského mnicha a zároveň avatarem.
Ježíš avatar
Avatar je ve východní tradici bytost do níž sestoupilo bezforemné božstvo. Může se to stát před narozením té bytosti, podobně jako to nejspíš bylo u Ježíše. Ve zcela výjmečných případech se to může stát i během života toho jedince. Nedochází přitom k potlačení jeho individuality a to ani v jednom případě. Je to tak, že buddhisti mají za to, že neexistuje Já. Lidé, kteří to prohlédnou a zbaví se ho. Jsou pak jakoby bez Já a proto není problém, aby do jejich těla vstoupila další entita, která je také bez já. Nedochází přitom ke kolizi nebo útlaku jedné strany.
Tuto tezi dokládá Bible, kde se praví, že do Panny Marie sestoupil Duch Svatý. A ona porodila dítě, ve kterém ten Duch Svatý byl.
Ježíš inkarnace tibetského mnicha
Když zemře vysoce postavený tibetský mnich, tak další mniši se vydají hledat jeho novou inkarnaci. Za pomocí astrologie stanoví místo nového zrození (hvězda nám ukázala cestu). Pak se vydají na místo (mudrcové) a vezmou sebou nějaké předměty (dary) z pozůstalosti zemřelého mnicha. Tyto předměty spolu s dalšími nabídnou nalezenému dítěti. Je-li to skutečně inkarnace hledaného mnicha, potom si dítě vybírá předměty z jeho pozůstalosti. Někdy se na místo vydá i jeho přítel, potom k němu dítě projevuje náklonnost. V tomto světle konečně dává příběh o mudrcích a jejich darech nějaký smysl!
Ježíšovo učení
Cílem buddhisty je přerušit nekonečné kolo sansáry (znovuvtělování). Vedou k tomu tři cesty: hinájána, tantrajána a mahájána.
Všechny tři cesty, ač vedou jinudy, jsou založeny na stejném principu. Všechny vedou k vyrovnání energetického pole člověka, chcete-li čaker. To pak umožní dosáhnout poznání a probuzení. Hinájána (malý vůz) je cesta za pomocí cvičení (pravděpodobně jen cvičení kundalini). Tantrajána je cesta pomocí slov, cesta tanter (je to víceméně tajné tibetské učení). A mahájána (velký vůz) je cesta milosrdné lásky. Cesta, kdy člověk miluje vše živé, všem pomáhá, je ochoten se obětovat. Nepřipomíná vám to něco? Pro mě Ježíš hlásal mahájánový buddhismus – nevidím rozdíl mezi mahájánou a tím co hlásal Ježíš.
Kde je Ježíš teď a kam přijdou křesťané?
Buddhismus rozeznává několik tzv. sfér, světů, či lók. Prvních šest je hmotných a jsou to od nejnižší úrovně tyto:
- peklo
- svět hladových duchů
- svět zvířat
- svět lidí
- svět polobohů
- svět bohů
Pak následuje asi 30 dalších světů, které jsou nehmotné. Má se zato, že průměrná délka života se postupně prodlužuje. Takže například ve světě bohů je okolo 8 tisíc let. A v té nejvyšší sféře se jedná o takovou délku, které nám nedává smysl.
Když bytost zemře v jednom světě, může se teoreticky inkarnovat do libovolného jiného. Prakticky se takřka vždy inkarnuje tam, kam ji vede karma. Teoreticky to tak ale být nemusí. Existuje učení, které se zaměřuje právě na toto mezidobí mezi jednotlivými vtěleními a provází zemřelého tak, aby vstoupil do toho nejvýhodnějšího světa.
Když si buddhista může vybrat, pak volí ze tří možností dle priorit: žádný svět (= nirvána), svět bohů, svět lidí. Protože jen ve světě bohů a ve světě lidí existuje Dharma (buddhovo učení). A tak je v nich možno pokračovat v cestě k nirváně.
Myslím si, že Ježíš je nyní ve světě bohů. A že každý, kdo do důsledků praktikuje jeho učení se tam inkarnuje také. Je to v souladu s jeho tvrzením, že své následovatele uvítá v království nebeském.
Důvod proč si myslím, že je právě tam, spočívá jednak v jeho učení. Ale usuzuji i z toho, že i dnes pomáhá lidem, když ho požádají o pomoc. To by z nižších světů činit nemohl. A z vyšších nevím jestli lze takto přímo působit na náš svět.
Takže křesťanské pojetí Ježíše není z hlediska buddhismu špatné nebo nesprávné. Mohou být v souladu, pokud buddhista uzná Ježíše za avatara, který se inkarnoval do světa bohů. Buddhistický pohled je však o něco širší a přidává k tomu další souvislosti. Jsou to tyto
- Kdokoliv kdo je ve světě bohů jednou zemře a proto je vystaven utrpení ze smrti, ačkoliv jiná utrpení ve světě bohů nejsou.
- Ježíš ve vztahu k člověku je jako Bůh, ale není věčný. Jednou ze světa bohů odejde, asi za 6 tisíc let. Možná se tam poté opět vrátí, možná se vrátí na zem nebo dosáhne nirvány.
A kam přijde buddhista?
Jak je všeobecně známo, buddhisté se snaží dosáhnout nirvány. Tedy toho, aby neměli karmu, která je táhne do některého ze světů. A aby mohli zůstat mimo tyto světy. Pokud člověk dosáhne buddhovství, stane se buddhou. Potom může, o své vůli buďto zůstat v nirváně nebo vstoupit do libovolného světa.
Nevím jak moc je to rozšířené, ale přinejmenším někteří buddhisté mají za cíl po dosažení buddhovství nevstupovat do nirvány. Místo toho chtějí vstoupit zpět do našeho světa a pomoci dalším lidem dosáhnout probuzení. Do nirvány chtějí vstoupit teprve tehdy, až se jim podaří pomoci všem lidem, aby dosáhli buddhovství. Vidím to tak na nekonečno let :-) Ale vo to možná taky gou :-), protože bez sansáry není nirvány.
Post a Comment